Národ géniů

To znamená, že bychom měli „přitvrdit“, neboť, jak ve své studii oznamuje Národní ústav pro vzdělávání, bylo loni takových jenom 26,7 procenta, tedy každý čtvrtý. Dosáhli jsme sice pokroku, neboť ještě před pěti lety bylo takových jen kolem dvaceti procent, ovšem na vavřínech zřejmě usínat nemáme. Už jenom proto, že méně takových vysokoškoláků mají jen na Maltě, v Chorvatsku, Rumunsku a Itálii.
A prý ani zmíněná necelá třetina není ještě konečné číslo, neboť si Evropská unie žádá, aby bylo jednou takových lidí celých čtyřicet procent.
Zatím se prý my Češi můžeme holedbat alespoň tím, že máme ve srovnání s evropským průměrem velmi málo dvacátníků s pouze základním vzděláním a naopak hodně středoškoláků.
Důvod, proč bychom měli mít tak vysoké procento vysokoškoláků? Mezi mladými Evropany panuje vysoká míra nezaměstnanosti a to je prý jeden z hlavních socioekonomických problémů Evropské unie. Nezaměstnanost mladých je zhruba pětinová, ve srovnání se staršími spoluobčany dvojnásobná. Mladí mívají problém najít práci a ztrácívají prý kvůli tomu zájem o kariéru a zakládání rodiny, což je pro společnost potenciálně rizikovým faktorem. A čím vyšší má mladý člověk vzdělání, tím větší má i naději, že nalezne uplatnění na trhu práce.
Konec oficiální verze.
Prostě prý máme mít hodně vysokoškoláků, protože těmto hrozí nezaměstnanost nejméně. Když budeme mít přehršel vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí, měli bychom na tom být lépe. Když tito snáze nalézají práci.
Navenek se to zdá logické a pravděpodobné. A tak budeme u nás stejně jako v Evropě zvyšovat počty mladých vysokoškoláků.
Ovšem bude věru lépe, až bude mít kdekdo z mladých kolem nás diplom v kapse? Vlivným úředníkům se zdá, že tomu tak bude, zřejmě si vůbec nepřipouštějí pochybnosti. Zatímco já ano. A domnívám se, že nejen já. Protože ono se nad tím stačí trochu zamyslet a rázem jeden tak docela neví…
Protože…
Pročpak asi bude mezi mladými vysokoškoláky v současnosti nejnižší nezaměstnanost? Řekl bych, že hlavně proto, že je jich relativně málo a že umí více, než ti méně vzdělaní. Jsou prostě lepší, vyčnívají a vzbuzují větší zájem o sebe. Vcelku logicky.
Zatímco až naženeme na univerzity více mladých lidí, odkud budeme brát? Z řad těch, kdo doposud vesměs na požadovaná kritéria nestačili. Bude třeba zvýšit kapacitu vysokých škol a zřejmě i snížit požadavky při přijímacím řízení. A následně pochopitelně i při studiu samotném, aby se ti, kdo se dnes nemají šanci na tomto udržet až do konce, tuto šanci měli. A pak začneme chrlit zástupy vysokoškoláků, nejednou i těch „druhé kategorie“. Budeme mít vysokoškoláků dost a dost, ovšem ta kvalita…
A pak možná jednou přijde den, kdy se dnešní nepoměr změní. Kdy nikdo nebude o brak zvaný vysokoškoláci stát, stejně jako dnes příliš nestojí o středoškoláky. Protože co s rychlokvašky s diplomem? Co s těmi, kdo mají glejt, avšak přesto nic moc neumí? A ještě hůře… Znáte to, pokud se o školství trochu zajímáte.
Je přece už řadu let pravidlem, že je ve veřejnosti zájem především o studia vedoucí na teplá místečka v kancelářích. O obory humanitní, kde se člověk nepředře, kde si neušpiní ručičky. Ač právě tací lidé nemají žádnou zářnou perspektivu.
A tak se třeba už krátce po roce 2020 vytvoří nový evropský dokument. Žádající naopak, aby stoupl počet lidí se vzděláním středním či základním. Jichž bude nedostatek. A kteří jako jediní budou svou prací tu armádu byrokratů a nezaměstnaných „géniů“ živit.
Zatímco za nemalé státní peníze vystudovaní vysokoškoláci už to nějak na rovněž státních sociálních dávkách doklepou…