Došel před vchod tohoto obchodního centra a tam se usadil na chodník. I když to je možná trochu nepřesný popis skutečnosti, protože se možná na tuto zem ani tak neposadil, jako se na ni svalil, maje v sobě zjevně dost nekvalitního vína, piva nebo jiného líh obsahujícího lektvaru.
Seděl tam a hulákal na kolemjdoucí, zda by mu nedali nějaké drobné. Nebo aspoň cigaretu. Ovšem všichni se mu vcelku podle očekávání raději vyhýbali velkým obloukem. Jedinými, kdo tak neučinili, byli zaměstnanci tamní ochranky, kteří jej popadli a odvedli dále od brány. Aby neodrazoval zákazníky.
A tak odvrávoral před nádražní budovu a tam se počal vtírat do přízně lidí, kteří měli v úmyslu koupit si jízdenku a někam odjet. A nedal pokoj, dokud se nedočkal.
Konečně. Snad se ho jedné z tam čekajících stařenek zželelo, snad se ho tato obávala, snad od něj chtěla mít pokoj. A tak mu podala do ruky minci.
Žebrák se zaradoval. V jeho tváři se objevil výraz uspokojení, ba přímo nadšení. A měl k tomuto, nakolik se domníval, velmi pádný důvod.
Protože měl jednu korunu.
Už stačí vyžebrat jenom 999999 takových korun a bude milionářem.
